|
|
Sexismus a objektivizace žen v českých a slovenských rapových videoklipech
Mazánek, Aleš ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem rapperů, rapperek a producentů rapových videoklipů k problematice sexismu a objektivizaci žen v českých a slovenských rapových videoklipech. Cílem této práce bude zjistit, zda je tato problematika tvůrci rapu a rapových videoklipů vnímána a následně popsat, jakým způsobem jsou ženy v rapových videoklipech vyobrazovány. Pro splnění cílů bylo využito polostrukturovaných rozhovorů. Teoretická část práce se zabývá historií a odlišnými přístupy v oblasti výzkumu subkultur, jsou popsaný hlavní proudy a významní představitelé. Další část práce se věnuje historii a vývoji hip-hopové subkultury a jsou definovány klíčové pojmy. Práce se také věnuje odlišnému vývoji hip-hopové subkultury v USA a v Evropě a jsou popsány hlavní rozdíly. Dále se práce zabývá historií rapu v USA, Česku a na Slovensku. Další část této práce pojednává o genderu a hip-hopu, sexismu a objektivizaci žen a nastiňuje problematické zobrazení žen v rapových videoklipech.
|
|
| |
|
|
Subkulturní identita dvou hudebních subkultur v České republice - Hip-Hop a Metal
Vejvoda, Jan ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Oblastí zájmu této práce jsou subkulturní identity dvou dominantních hudebních subkultur v České republice a zejména jejich diskurz. V teoretické části práce je nejprve definována kultura a subkultura. Následně jsou popsány základní teorie diskurzu v subkulturním kontextu. Poté jsou v této práci popsány obě subkultury od jejich prvního výskytu v české kulturní sféře, až po jejich současný stav. Další částí této práce je část praktická, kde je vysvětlena použitá metoda výzkumu, tedy diskurzivní analýza textu a následně jsou uvedeny výsledky této analýzy v podobě vybraných relevantních prvků, které jsou popsány v kontextu dané subkultury. K závěru práce je část, ve které jsou probrány obě subkulturní identity a také vzájemně porovnány. Cílem práce je pomocí diskurzivní analýzy popsat subkulturní identity hiphopové a metalové subkulturu v České republice. Hlavními zdroji práce je pro teoretickou část zejména odborná literatura věnující se kultuře a diskurzu, a také akademické práce, které se věnují tématice analyzovaných subkultur. Pro praktickou část byly analyzovány vybrané online magazíny, které publikují články s hiphopovou a metalovou tématikou.
|
|
|
Virtuální prostor jako zdroj sociální exkluze Romů. Černošská gheta, hip hopeři a rapeři jako vzory romské mládeže
BRYCHTOVÁ, Alžběta
Tato diplomová práce se zabývá členstvím romské mládeže v hip hopové subkultuře inspirované černošskými rapery, která se do české romské komunity infiltruje zejména skrze sociální sítě a virtuální prostor obecně. Přináší různé pohledy na současnou romskou rapovou tvorbu a její možnou souvislost se sociální exkluzí romské komunity. Cílovou skupinou je romská mládež ve věku 13-26 let, která navštěvuje službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa v Kutné Hoře a v Sázavě. Cílem práce je zmapovat a popsat rozrůstající se subkulturu romských raperů a najít odpověď na otázku, zda mohou mít romští rapeři jako vzory romské mládeže a jejich tvorba šířená ve virtuálním světě dopad na sociální exkluzi Romů. Výzkum byl realizován kvalitativní metodologií, nástrojem sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor.
|
|
| |
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
| |
|
|
The "Music as therapy" trope in contemporary African American Rap music
Seghman, Marek ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá figurou "Muzikoterapie" v dílech afroamerických rapperů. Po zavedení vztahu mezi umělcem a jeho dílem je vysvětlena potenciální pozitivní, terapeutická schopnost hudby fungovat jako mediátor terapie nejen pro umělce, ale i pro jeho okolí. V první části jsou uvedeny příklady muzikoterapie v dílech afroamerické literatury, po nichž následuje úvod do světa Hip-Hopu a Rapu, jelikož je pravděpodobné, že někteří čtenáři nejsou s těmito termíny do jakékoliv hloubky seznámeni. Pro České čtenáře je také důležité poukázat na socioekonomický kontext, který je důležitou části porozumění tématu. V praktické části se poté analyzují vybrané příklady rapových písní, ve kterých můžeme pozorovat terapeutické postupy. Úkolem této práce je prokázat, že muzikoterapie existuje jako pokračovatel dlouholeté afroamerické tradice vyjadřování emocí skrz hudbu a léčení skrze jeji produkci. Rapová hudba je často chápána jako sexistický a násilný žánr, který místo léčivých účinků působí spíč negativně na společnost, přičemž tato práce slouží k názornému vysvětlení, že rap může působit pozitivně. Dva hlavní druhy terapie jsou pozorovány ve vybraných příkladech, první je pozitivní efekt hudby na jejího tvůrce, přičemž druhý se zabývá pozitivním společenským dopadem této hudby na afroamerickou komunitu.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
|
host ::
RSS.